Přišla mi knížka, kterou jsem si pořídil, abych si rozšířil jógicko-mystické techniky sebepoznání a z něho plynoucího poznání podstaty reality. Skoro v prvním odstavci je úkol. Upřímně se zeptat sama sebe, proč techniky a učení chci vlastně znát. Odpovídám si už asi zautomatizovanou odpovědí, že hledám pravdu. Tím jsem to krásně vznešeně uzavřel. Teď (00:12), jsem musel vstát z postele, abych pokračoval. Nějaká, krutě upřímná část mě, se zeptala na doplňující otázku. „A proč chceš znát Pravdu?“ …a tak se přiznávám. Pravdu hledám ze strachu. Nic vznešeného. Ale je to tak. Chci se zbavit nejistoty z budoucnosti. Jak to bude, až zestárnu? Co rodina, práce a