Martin Koubek
Fotograf

Tag: energie

Na vlnách extáze

Musím psát ihned, než mi jemnější tóny dojmů odvanou z mysli.

Chci se podělit o zkušenost, která převálcovala původní záměr zkusit si nové aktové svícení.
Musím se sám sobě smát, když si vzpomenu na hodiny strávené nad přípravou poznámek, jak vést focení hlouběji k prožitkům probouzejícího těla a zbavování se emočních nánosů. Po pár minutách focení jsem si totiž připadal asi jako učitel autoškoly, který má v plánu seznamovat se základy řízení osobáku, ale v první zatáčce zjistí, že vedle něj sedí řidič formule 1. Závodník se schopnostmi, o kterých se učiteli zdá jen v divokých snech, kterého přesahují.

Rozjezd focení běžel slibně. Můj požadavek nechat věci plynout bez kontroly ven, byl přijat jen s poznámkou, že se P. možná obává použití zvuků. V mysli mi vyskočilo, že chodí do sboru. A tak jsem občasné tóny uznal za přínosné. Ještě jsem netušil, já bláhový, co přijde.

Jako by P. četla myšlenky a byla naschvál krok přede mnou. Plánujete zahájit zahřívání protažením, zvednete oči od poznámek a tam už po papíře poskakuje a natahuje se nahé tělo. Chcete navést ke změně perspektivy vědomí skrze posunutí z hlavy do jiných částí těla a vidíte, že jste se k tomu nestačili ani nadechnout a ono se to již děje.

Pak to nějak přišlo. První zmínka o extatické vlně. Člověk si pod tím představí leccos, něco jako ezo-etno-breakdance. Ležící tělo se nadechlo, zasmálo a bytost, která mi měla být modelem se do sebe lehce, ale hluboce zanořila. Nádech, výdech, nádech,výdech, klid, povzdech, končetiny začínají pocukávat, hlava se zaklání, nádech, výdech, sevření , vzdech. Vše nabývá rytmu tělem cosi pulzuje, prohýbá ho a napíná.  Já vlastně nevím, co se děje. Jako divák sleduji tělo milující se samo se sebou, v sobě samém. Minuty a minuty pohlcující extáze přitom nepředcházel jakýkoli dotek.

Čekám, jsem svědkem, ale pak již do děje vstupuji. Fotek těla v transu je již dost. Stahuji P.vědomí z nebe zpět na Zem, kvůli uším v okolních místnostech, které si orgasmické povzdechy musely vyložit jinak než se skutečně dělo.

Jak přirozeně se do toho stavu P. vnořila, tak zase ladně z něho vystoupila. Jen s omluvou, že se jí bude chvilku špatně mluvit, protože mysl po návratu u „ticha“ funguje jinak, nebo spíš nefunguje a jí se špatně vyjadřuje.

P. se posadila do tureckého sedu, položila ruce do nejprofláklepší mudry světa, narovnala záda a vybuchla smíchy s poznámkou o velké jogínce. Celé to rozmetalo tuhé představy na padrť a vracelo „posvátné“ do jednoduchého života. Vše bylo a je blíž než na dosah ruky.

Co takovému člověku dávat za instrukce? Mým jediným úkolem se od teď stalo udržet P. ve fotitelné části pozadí, mačkat spoušť a měnit zavařené blesky. Vlastně to pro mě bylo focení snů, kdy se dělo, co bych přál každému, a já nemusel nic řídit. Pohyb, tanec, plynutí, extáze, štěstí. Vroucí je pohlcováno propastným klidem a klid přináší zpět sálající impulzy.

Roky medituju a cvičím dle rozličných nauk od východu na západ, tam a zpět. Své cíle popisují jako v tajemné mlze a používají názvy, které vzbuzují představy na hranici neskutečna. A  najednou se  přede mnou děje, co asíjší mystici a jogíni nazývali probouzením hadí síly. Žádné dlouhé přípravy a ta omáčka kolem. Prostě se to dělo a to přirozeněji než když se já odhodlám k běhu a rozhodně s větší radostí.

Co si z toho odnést, než jen nevšední divácký zážitek a jistotu, že takhle svítit akty lze?  Z naprosté přirozenosti, se kterou se vše dělo, jsem si odnesl to, že všechny ty „posvátné“ stavy jsou nám přístupné Teď a bez překážek. Jedinou překážkou jsme si opravdu sami, není ničeho k dosažení po letitých zásluhách. Jak zmiňují velcí mistři, už TAM všichni jsme.

Žasnu nad možnostmi těla, mysli, prožitku, které bez výjimky máme. Jen si vzpomenout. Jsou obdivuhodnými nástroji, hračkami, které máme v té Velké Hře k dispozici.

Zeptám se Vás, proč toto naprostá většina z nás neprožívá? Poctivě se nad tím zamyslete než budete číst dál. Máte odpověď? Teď napíšu tu svoji. Je asi úplně jedno, co přesně každý z nás odpověděl. Ať už to je „nevěřím v to“ či „musím na sobě ještě hodně prcovat“. Nezažíváme to, právě protože jsme si dokázali odpovědět. Protože si vždy najdeme důvod, proč to nejde.

 Musím na zeď instrukcí doplnit další radu. Hned vedle „DÝCHEJ“ a „JEN BUĎ“  přibude „UVOLNI SE“, protože to jediné jsem pochopil, že musí P. udělat, aby mohla plout na dalších vlnách štěstí.

Celé album

O projektu Nahá duše

Shaking – očistné natřásání

K natřásání mě přivedl můj švagr, který je skutečný doktor čínské medicíny, co v Číně studovat řadu let (ne jako zdejší rychlokvašky s pár víkendovými kurzy). Shaking je jednoduchá technika ze systému Qi gong, kdy stojíte a prostě se natřásáte. Cílem je se zbavit stagnující chi.

Při studiu technik andského šamanismu jsem narazil na techniku vnitřně značně podobnou. Jmenuje se hucha mikhuy (trávení těžké energie). Zde se jednalo čistě o vnitřní práci bez fyzického pohybu. Já jsem tedy spojil Čínu s Peru a lehce doplnil o drobnost z evropské mystiky (zní to divně, ale myslím, že ten prvek má velký vliv na výsledek). Někde si v klidu stoupněte (já si nastavuji na mobilu časovač na jednotlivé fáze= 3x6minut, abych nemusel myslet na čas. Najděte si aplikaci, která Vám dá sama po určité době vždy znamení a pokračuje sama).

1. fáze – aktivace centra síly

  • Představte si tedy své energetické tělo, jako vajíčko rozprostírající se okolo vás  na rozpětí paží. Začněte se lehce natřásat jako na videu a to až do úplného konce celého cvičení.
  • Snažte se přenést svou pozornost do oblasti cca 2 cm pod pupkem. Která je asi nejcitovanější ve všemožných systémech energetického/spirituálního cvičení (hara, dantien, pupeční čakra, svadhistana, quosqo). Představujete si tu oblast jako světelný vír, který má svůj zdrojový bod v páteři. Zde je ta mystická část. Vír může zářit jak moc chce na všechny strany, ale ten prvotní bod je temný, jako střed černé díry. Je to okno do absolutna/k Bohu/k prvotnímu zdroji. Jestli znáte Rasputina, tak ten prý při svém učení v ortodoxních klášterech pracoval s technikou „Zření Boha v břiše“.

Čakry » na křídlech Andělů

(Obrázek je jen ilustrační jak a kde si centrum najít. Cvičte ve stoje)

  • V této fázi se snažím, co nejvíc přenést vědomí z hlavy do tohoto bodu a rozzářit ho aspoň do prostoru aury.

2. fáze – trávení těžké energie

  • Vědomím začnu prozkoumávat své tělo a auru. Hledám místa, která nejsou čistá, kde mě něco bolí a trápí, kde je těžká lepivá energie. Jakmile na nějaké místo narazím, nechám vše nasát do centra v pupku, jako do energetického žaludku. Samo natřásání pomáhá rozvolňovat bloky. Představujte si to, jako když se drolí hroudy hlíny, praskají krusty nánosů, které bránily energii proudit a zářit.
  • Můžete čištění dělat intuitivně, ale také systematický – třeba od hlavy až k chodidlům.
  • V momentě, kdy mám pocit, že je centrum už plné (jako u fyzického žaludku), tak mu zadám, aby vše strávilo. Docela pěkně se mi to představuje jako tavící pec v břiše. Dobré je se „nepřežrat“. Někdy je dle šamanů množství těžké energie takové, že to netrénovaný žaludek nedá.
  • Stejně jako u fyzického trávení, tak i zde se energie/potrava rozděluje na dvě části. Živiny, ze kterých získáváme sílu pro život a pak nestravitelné zbytky určené k vyloučení. V rámci cvičení tedy přeplněný pupek začne těžkou energie přetavovat na ještě použitelnou sílu, kterou si necháváme, a pak nestravitelnou, která se bude hromadit někde v dolní části našeho biopole.

3.fáze – „součást celku“

  • Nyní otevřete vrchní část svého energetického obalu (aury) a nechte z vesmíru přitékat zářící čistou energii. Představte si jak se napojujete na silný zdroj energie. Já používám představu obrovského slunce ze kterého jde zářící paprsek světla. Tato síla zaplňuje „díry“ po strávené energii, každou buňku těla. Nechte se takto dobít vesmírem.
  • Otevřete spodní část aury a nestrávené zbytky extra těžké energie nechte odtéct do země. Můžete začít cítit i nasávaní, jak si vás Země lehce přicucne a pomůže Vám se „odpadu“ zbavit. Vše jí jako dárek pošlete. Ona si Vaši těžkou energii ráda vezme a promění v něco použitelného (jako kompostování). Na oplátku za Vaši energii Vám Země dá svou sílu, kterou nechte vtékat vzhůru a zase Vás dobíjet.
  • Až budete opět plní, tak tok energie ze Země nepřerušujte a nechte ať plyne skrze Vás do vesmíru, ze kterého jste si brali za začátku. Tím se kruh uzavírá, závazky jsou splaceny, Vy jste součástí celku, který si navzájem vyměňuje energie. V Andách se tomu říká Ayni.
  • S rytmem nasávání a vysílání si hrajte dle svého. Já jedu v rytmu: nádech – čistá energie dovnitř, výdech – těžká spodem ven. Docela mi v udržení pozornosti pomáhá zapojit zvuk. Dovnitř vstupuje energie se zvukem Ohmm (hommm) a ven jde se zvukem SA (saaa).
  • Po zapípání budíku pomalu tlumte natřásání, jako by se uklidňovaly vlny na hladině. Až do úplného klidu. Nyní jen stůjte a pozorujte, co se v těle děje, co cítíte.

To je konec cvičení.

Ještě bych měl napsat, že dle jistých zdrojů je centrum v břiše nějak odpovědné za naše místo ve společnosti a vztah s druhými lidmi. Já to vnímám tak, že když ho máte silné a čisté, tak Vás mají lidé rádi a vyhledávají Vaši přítomnost. To se vždy hodí.

Začněte klidně na menších časech a postupně přidávejte. Tak abyste vše v klidu prošli a zároveň se nezačali nudit. Rozmanitost by mohla pomoc s udržením koncentrace.
Zřejmě pupek nevycítíte hned při prvních cvičení, ale postupem času začnete cítit žhnoucí kotouč, který se může otevírat a zavírat dle vůle a potřeb

… Vydržaj pioněr a vono to půjde 😉

Doporučuju pročíst pojetí těžké energie 

Vztah těla, vědomí a světa

Teoretická omáčka o tom, jak myslím, že funguje svět

Tohle celé můžete brát buď vážně, nebo jen jako nějaké paradigma, které mi dovoluje plně provádět cvičení přesahující rámec modelu světě založeném na hmotě. Stále jsem člověk platící daně a nakupující chipsy na večerní mlsnou. Pojďte tedy do ohrádky mého cvičebního paradigmatu.

Z určitého úhlu pohledu svět dělíme na hmotný a nehmotný. Naše vnímání hmoty je ale pouhou sdílenou dohodou, kterou všichni v různé míře dodržujeme. Vše, co je, je jen energie a informace. Jen o něčem máme dohodu říkat, že toto je hmota a něco jiného je třeba jen nehmotná myšlenka. Já myslím, že VŠE je energie. Může to být ta enegie chi z tradiční čínské medicíny, která koluje po vašich energetických drahách. Ale je to také ta energie, ze které je utkán náš svět. V podstatě v tom není rozdíl. Do toho zde je vědomí, které to pozoruje a na něco si hraje. Žijeme tedy v neustálé hře přelívání se energií v Andách se jí říká Puklay.

Abychom mohli tuhle hru hrát a na plno si ji užít, obléklo si naše vědomí soubor energií, kterou pak začalo považovat za hmotné tělo, protože díky tomu je ta hra větší vzrůšo. Máme tedy tělo, které neexistuje a to se snaží přežit ve světě, který také neexistuje. Do toho máme své radosti a starosti, potřeby, role a osudy, nemoci, vztahy a to vše považujeme za reálné. Ono to díky té víře reálně je. Ale nemusí 🙂

Tělo a jeho stav je odrazem našeho vnitřního stavu – psychického, spirituálního, energetického…  Jakmile  pozměníme stav na „nehmotné „úrovni, odrazí se to i ve hmotě. Na tomto je založená nejen čínská medicína. Rozproudíte energii v té a té dráze a najednou nemáte zácpu. V šamani jdou ale dál. Všichni už jsme slyšeli, že svět je našim zrcadlem. Svět nám zrcadlí náš „vnitřní“ stav. Pokud jsme veselí, směje se i svět. Když vstaneme „zadkem napřed“, čeká nás i den blbec. Pokud nám něco vadí a dáváme tomu tím svou pozornost, tak se nám to neustále děje. Máme tedy vztahy:

  • Náš vnitřní svět se odráží na našem zdraví.
  • Naše vnitřní nastavení se zrcadlí i v okolním světě.
  • Tělo i svět jsou energie. Není v nich rozdíl. Hranice je pouze imaginární.
  • Vědomí ovládá energii.
  • Vědomí ovládá jak tělo, tak i svět.

Z toho nám vychází, že jakmile vyřešíme své vnitřní problémy, tak se nám nejen přestanou odrážet na zdraví, tak i v životě. Když toto pochopíte a začnete to žít, tak jak říkám, svět vám změkne.  Já se snažím, aby můj svět byl co nejměkčí. Něco jako modelína, ze které si uplácám, co jen budu chtít.  Zní to krásně, že? Ono taky je. Je tu jeden velký háček. Jsme obaleni nánosy, které jsme si sami vytvořili, nebo se na nás nalepily z okolí. Vraťme se k alegorii zrcadla. Jaký vzniká odraz ze špinavého zrcadla? Rozmazaný, deformovaný, nehezký, upatlaný. Aby jsme žili v co nejhezčím světě, je našim úkolem se té špíny zbavit. A to je první pilíř, mých doporučení, jak zlepšit život. Šamani v Peru říkají tomuto energetickému balastu „hucha“  (huča) čili těžká energie. Když se ji zbavíte, budete žít rázem v jiném světě. Ono to ale moc rázem nejde 🙂  Zbavování se energie hucha je jedno z mých denních cvičení, které bych Vám rád postupně popsal. Celá hra není ale pouze o čištění, to by byla asi nuda. Tam kde existuje odevzdávání, musí existovat i přijímání a následně práce s energií a realitou.

Jaká témata bych rád zpracoval?

Roky mě zajímá šamanismus a jeho techniky práce s vědomím a energií. Proto budu vycházet z peruánského systému Mosoq karpay, který mi zatím sedl svou filosofií nejvíc. Jsem jen člověk, kterého to zajímá. Možná jsem na tom i hůř než plno z vás. Určitě zde nechci poučovat z vyšší pozice, nějakého „zkušenějšího“. Sám se plácám v meditacích, tréningu koncentrace a boji se svými programy.  Důležité je, že to ale dělám, já tím žiji. Se šamany jsem se potkal a měl to štěstí, že jsem mohl poznat účinky jejich práce při ceremoniích s posvátnou ayahuaskou (zde mám fotky)  Ale neumím španělsky, takže veškerá teorie vychází z knih. Nic není konečně platné, vše se může změnit. Vyvíjím se, měním názory, zkušenosti, sebe. Co zde na stránkách budu sepisovat jsou nástroje mé cesty, třeba něco využijete i na té Vaši.